Je to jako včera, kdy byly zimní prázdniny a na dveře klepou už ty letní. Děti se strašně těší a mně se vrací vzpomínky, jak moc jsem se v dětství těšívala já. Ti motýlci v břiše mi vlastně zůstali až do dospělosti, akorát od doby, co s sebou na cesty bereme naše děti, se to třepetání motýlích křídélek proměnilo spíš v převalování kamínků.
Nikdy není možné zajistit 100% jistotu klapnoucí dovolené, protože jsou věci, které nemůžeme ovlivnit. Pokud se ale něco nevyvede díky vyšší moci, snáším to kupodivu o mnoho lépe, než když vím, že tu skvrnu na kráse v podobě nějakého nesouladu nebo zbytečných dodatečných manévrů jsem mohla rodině i sobě ušetřit, kdybych věnovala přípravě víc pozornosti.
Postupem času jsem se dopracovala k cestovnímu manuálu, o který se chci podělit se všemi, které ještě v polovině cesty nebo letu polévá horko a přemýšlejí, jestli mají všechno, mají toho dost a jsou na všechno připraveni ;)